Filmová povídka je předloha pro budoucí film. Režisér si ji čte a představuje si – většinou líp než její autor – jak by vyprávění vypadalo na plátně. Když usoudí, že dobře, ve spojení s dramaturgem donutí autora ke změnám a škrtům a k napsání scénáře. Čtenář této knížky dostává povídky už ve finální podobě, a bude si většinou vybavovat, jak je můj syn Jan natočil. S výjimkou příběhu Po strništi bos, ten na zfilmování teprve čeká a podobu mu může zatím dát jen vaše fantazie.