V roce 1987 se začal reálný socialismus zvolna hroutit. Mohlo tedy dojít i na nové album kapely předtím několik let zapsané v indexu zakázaných. Pánové Kocáb, Pavlíček, Čok a Kryšpín v textech pokročili od původních trefně novovlnných dadaistických rýmů Straky, hudebně rovněž poskočili o pěkný kus dál, ale mimořádná kvalita, ironie a smysl pro nadsázku zůstaly zachovány. Autorsky zejména Michael K. s Michalem P., ale přispěli i další členové a známí kapely. Občas spíše nezávazné žertíky debutu nahradily písně s nejen dobovým posláním, v tomto případě důležitě zachycené na vnitřním sáčku albové reedice. Texty typu Tatrmana, Člověka bez talentu, Chvastouna, Smolaře nebo Snaživce byly prezentovány unikátním zpíváním s potřebně teatrálními prvky a osazeny na muziku naprosto suverénních instrumentalistů. Nový mastering ve studiu Sono dostal ze zachovaných podkladů zvukové maximum, obnovený obal foto/graficky připomíná chvíle vzniku muziky i atmosféru koncertů. Titulní ilustrace Igora Ševčíka, tedy onen řez hlavou, odpovídala obsahu přesně: Výběr slovy a tóny zkoumal situaci našich mozkoven těsně před vytouženou změnou.